Cizinec a podnikání v ČR

Přestože v posledních minimálně deseti letech všechny vlády deklarovaly elektronizaci státní správy a snížení byrokracie pro podnikatele, opak je pravdou. A platí to bohužel i pro založení firmy cizincem.

To, co lze v některých zemích vyřídit kompletně online a v řádu hodin, se u nás neobejde bez osobních jednání u notáře či na úřadech.

A může to trvat dlouhé týdny. A pokud se chce stát firma plátce DPH, tak i podstatně déle. Ale to už je jiné téma. Stejně jako Češi, také cizinci musí být starší 18 let a způsobilí k právním úkonům.

Jaké jsou varianty podnikání v ČR

Cizinec může u nás podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), nebo si založit firmu. Podobně jako čeští občané mají cizinci na výběr několik typů společností:

• společnost s ručením omezeným (spol. s r.o., nebo s.r.o.)
• akciová společnost (a. s.)
• družstvo
• veřejná obchodní společnost (v. o. s.)
• komanditní společnost (k. s.)

K zahájení činnosti potřebuje cizinec také výpis z živnostenského rejstříku (dříve živnostenský list) pro daný obor podnikání, a to buď na své jméno (OSVČ), nebo na firmu (ostatní varianty). Nejčastěji používanou formou je společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost, proto se jim budeme věnovat podrobněji.

S.r.o. už za pár korun

Společnost s ručením omezením je nejpopulárnější typ firmy v ČR jak pro Čechy, tak i pro cizince. Může mít jediného společníka, nebo více společníků, kteří za firmu ručí do výše svého obchodního podílu na základním kapitálu.

Na to pozor, protože například osoba samostatně výdělečně činná podnikající na základě živnostenského oprávnění ručí celý svým majetkem. Základní kapitál (jmění) může být velmi malý, klidně i jen koruna za každého ze společníků, ale pokud chcete na obchodní partnery solidně, je vhodnější složit částku podstatně vyšší.

Za firmu rozhoduje tzv. valná hromada, která se řídí většinovým názorem společníků. Běžnou agendu vyřizuje jednatel či jednatelé. Při zakládání firmy je stanovit, kdo a jak za firmu může rozhodovat.

Každý potenciální obchodní partner, ale také úřady se pak řídí tím, co je o firmě uvedeno v Obchodním rejstříku. Pro založení s.r.o. musí cizinec doložit některé dokumenty, jejichž specifikace se liší podle toho, zda chce být jen společníkem, nebo také jednatelem.

Jednatel musí doložit výpis z rejstříku trestů ČR a také země svého původu, společník to dokládat nemusí. Společník ani jednatel nemusí mít povolení k pobytu na území ČR. Společnost dále potřebuje sídlo, což se dá vyřešit například pronájmem adresy v některém z office parků, pokud firma nepotřebuje skutečnou kancelář pro denní provoz. Sídlo musí být označeno názvem společnosti a přiděleným identifikačním číslem (IČO).

Pokud jde o název, doporučujeme zkontrolovat, zda vámi zvolené či velmi podobné jméno již není registrováno. Téměř stejný název může zbytečně komplikovat třeba doručování zásilek.

Všechny informace je nutné písemně doložit Obchodnímu rejstříku na soudu dle místa sídla společnosti, který pak nově vzniklou firmu zapíše. Dnem zápisu firma začíná existovat. Stejně jako jiné typy společností si každý firma musí povinně zřídit datovou schránku, přes kterou je ze zákona nutné komunikovat s finančním úřadem a dalšími státními institucemi.

Akciová společnost

Základní jmění akciové společnosti tvoří akcie. Jejich vlastníci jsou majiteli společnosti a rozhodují o jejím chodu dle velikosti svého akciového podílu. Za své závazky ručí společnost celým svým majetkem (společnost, nikoli její akcionáři).

Akcionář může být jeden, nebo jich může být několik. Pro její chod jsou důležité stanovy, které musí mít charakter veřejné listiny. Minimální výše základního kapitálu jsou 2 miliony korun.

Ostatní podmínky jsou obdobné jako u s.r.o. Po doložení veškerých podkladů je akciová společnost zapsána do místně příslušného Obchodního rejstříku.

Cizinec a podnikání v ČR

K ekonomickým aktivitám u nás ale nemusí vést jen založení firmy cizincem. Společnost už lze koupit také hotovou, existuje řada firem, které se na podobné aktivity specializují. Je ale nutné dát pozor na to, aby firma neměla z minulosti nevypořádané závazky.

To si lze ověřit v insolvenčním rejstříku a také v centrální evidenci exekucí. Stejně tak doporučujeme prověřit bývalé statutární zástupce kupované firmy. Cizinec nemusí fyzicky pobývat v ČR, aby zde mohl podnikat. Ale musí mít nějakého zástupce, který ho zastupuje v jednání s úřady, což bývá nejčastěji advokát či daňový poradce.

Pokud jde o živnostenský list pro fyzickou osobu, tam je situace poněkud komplikovanější a liší se podle toho, zda cizinec pochází ze zemí Evropského hospodářského prostoru či třetích zemí. Zvažuje zřízení společnosti v ČR a jste cizinec? Obraťte se na nás, rádi to s vámi probereme.

Často kladené dotazy