Mezi zaměstnanci v ČR je 12 % cizinců

Podle údajů, které nedávno zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), celých 12 % všech zaměstnanců v naší zemi tvoří příslušníci jiných národnostních skupin, tedy cizinců. Při jednoduché matematice tedy můžeme říct, že je to v podstatě každý osmý zaměstnanec v České republice.

Nejvýznamnějšími skupinami jsou v tomto ohledu tradičně Slováci, Ukrajinci a Vietnamci, přičemž vysoký počet registrujeme také mezi obyvateli Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska. 

Zajímavé však je, že cizinců ze třetích zemí (mimo EU), kteří zde mají trvalý pobyt, je více než občanů z Evropské unie. Ti volí v těchto případech převážně přechodné pracovní pobyty.

Nicméně počet trvalých pobytů v České republice neustále roste. Zatímco v roce 2007 jich bylo hlášeno kolem 150 tisíc, dnes, po třinácti letech, jich evidujeme více než dvojnásobek, a to 300 tisíc.

Avšak tyto údaje nejsou úplné, protože se do této cifry nikterak nezapočítávají turisté či zahraniční pracovníci, kteří na našem území pracují v rámci volného pohybu osob a nepřihlásili se cizinecké policii.

Občané EU nyní tvoří již většinu zdejších cizinců, kteří jsou vedeni na tuzemských úřadech práce jakožto žadatelé o zaměstnání.

Přestože v rozmezí let 2008 až 2011, kdy panovala ekonomická krize a tudíž byl nedostatek pracovních míst i pro občany České republiky, výrazně klesl počet zejména Ukrajinců, kteří v Čechách pracovali, od roku 2015 opět rostl až na současných zhruba 121 tisíc osob.

Podobně rychle se rozrůstá také počet pracovníků z Rumunska, Bulharska a Maďarska, kteří jsou však členy EU.

Poptávka po zahraničních pracovnících roste

Česká ekonomika se tudíž stále častěji více spoléhá na zaměstnance s cizím státním příslušenstvím. Důvody, proč tomu tak je, jsou poměrně jednoduché. V první řadě je to nedostatkem pracovních sil, které firmy působící na tuzemském trhu práce nejsou schopny z českých zdrojů uspokojit.

Tento trend se však dotýká většiny zemí v rámci Evropské unie. Díky masivní ekonomické migraci nyní dochází k vytlačování zaměstnanců ze zemí mimo Evropskou unii těmi, kteří jsou její součástí.

To umožňují především menší administrativní překážky v rámci unijních zemí. Výjimku v tomto ohledu však tvoří Ukrajinci, jejichž počet stále stoupá.  

Nejvyššího podílu pracovníků z ciziny tradičně využívá zejména průmysl, kde je dlouhodobě nedostatek pracovních sil, přičemž na mnoha místech až téměř kritický. Ten zaměstnává celou třetinu cizinců.

Zbytek se poté rozprostře mezi administrativní a podpůrné pracovní činnosti, velkoobchod a maloobchod a v neposlední řadě také různé pracovní agentury, které zprostředkovávají práci zhruba pro 17 % cizinců. Hlavní škálu poté doplňuje ještě stavebnictví. 

Jaký je průměrný cizinec, který v ČR pracuje?

Nejčastější takovou skupinou jsou mladí lidé ve středním a tedy nejproduktivnějším věku mezi dvacátým a třicátým rokem života.

Těch je drtivá většina, přičemž většinou se jedná o muže, avšak ženy tento průměr stlačují níže, jelikož jsou dost často mladší. Pracovníků ve věku 65+ pak registrujeme jen něco okolo 5,5 %, což je poměrně zanedbatelné číslo.

Pakliže se zaměříme na rozdíly, v běžných dělnických profesích nejsou mezi jednotlivými občanstvími zásadní diference. Možná jen v rámci přesčasových hodin, kterých průměrný cizinec odpracuje více.

Nicméně v České republice není podle všeho cizinec mzdově diskriminován na základě příslušnosti k jiné zemi či odměňován nižší taxou za stejnou práci.

Naopak, u pracovních pozic, ke kterým je potřeba mít dosažené vysoké vzdělání, případně disponovat nějakou specializaci, naopak dosahují mnohdy podstatně vyšších mezd.

To se týká především pracovníků v oblastech informačních a komunikačních technologií, kde dosahuje průměrná mzda malé skupiny Bulharů a Rumunů zhruba až 65 tisíc Kč hrubého.

Často kladené dotazy