Proč zaměstnávat pracovníky z Ukrajiny?

Pro nedostatek pracovníků je stále větší počet zaměstnavatelů nucen přikročit k zaměstnávání zahraničních osob. Poptávka vládne hlavně po zaměstnancích z Ukrajiny. Proč a jakým způsobem jejich nábor probíhá?

Proč firmy chtějí zrovna Ukrajince

V současnosti v ČR pracuje už cca 70 000 Ukrajinců. To je v celkovém počtu zhruba 375 000 cizinců suverénně nejvíc. Přesto ovšem příliv pracovníků z východu neustává a situace na trhu práce se nelepší.

Lidé chybějí dál, a to jak na postech například ve zdravotnictví, tak i třeba u dělnických profesí. Nedostatkem trpí například průmysl.

Zaměstnavatelé dle výsledků průzkumů hlásí s ukrajinskými pracovníky spokojenost. Oceňují na nich především pracovitost, vstřícnost, loajalitu i schopnost snadné integrace. Shodně zástupci firem potvrzují, že tito pracovníci jsou se ochotni velmi rychle začlenit do pracovního kolektivu.

Jaký je současný stav při zaměstnávání Ukrajinců

České firmy tak jednoznačně potřebují nábor nových pracovníků zjednodušit a urychlit. Stále jim v tom brání složitá administrativa a nemalé množství byrokratických povinností. Podle stávajících odhadů existuje asi 280 000 lidí, kteří jsou na tuzemském trhu zaměstnatelní.

Odrazují je však komplikované české zákony. Práce v Česku je pro ně spíše další komplikací, než efektivní možností, jak si přijít k výdělku.

Stávající systém „dovozu“ nových zaměstnanců činí dle aktuálních kvót 20 000 nových pracovníků za rok. Hovoří se ale o tom, aby se pokryla stávající potřeba trhu práce, bylo by zapotřebí ji zhruba zdvojnásobit.

Ekonomové se shodují, že nezaměstnanost je nyní rekordně nízká, což paradoxně brzdí rozvoj ekonomiky. Češi o řadu pracovních pozic zájem nemají primárně proto, že jsou z jejich pohledu hůře placené a čekala by na ně příliš složitá práce, u které vydrží jen po velmi krátkou dobu.

Firmy proto dokonce usilují o možnost vůbec přednostně českými pracovníky volná místa neobsazovat.

Co je Projekt Ukrajina a Režim Ukrajina

Na podzim 2015 tuzemští zákonodárci reagovali na neuspokojivý stav otevřením možnosti podat si žádost do tzv. Pilotního projektu Ukrajina. V létě roku 2016 odstartoval navazující vládní projekt Režim Ukrajina, díky němuž mohlo do České republiky přijít přibližně 24 000 Ukrajinců. Oba programy měly za cíl zjednodušit získávání tzv. zaměstnanecké a modré karty.

Tato povolení zastupují povolení k pobytu a pracovní povolení. Bez něj tedy cizinec na českém území oficiálně žít a pracovat nemůže. A aby si nemusel vyřizovat oba dokumenty zvlášť, požádá si o tuto kartu. Modrá karta slouží těm, kteří se budou ucházet o místo, které vyžaduje vyšší či vysokou kvalifikaci. Karty jsou tedy svázány vždy s konkrétní pracovní pozicí.

Dopady působení Ukrajinců na českém pracovním trhu

Díky těmto systémům mohl oficiálně skončit systém Visapoint, který si vysloužil nemalou kritiku pro svou netransparentnost a stal se synonymem pro doslova kupčení s lidskou pracovní silou.

Cílem projektů je především přímé zprostředkování uchazečů bez jakýchkoli prostředníků. Kolem Visapointu se v čase vyrojilo nemálo překupníků. Projekt Ukrajina a Režim Ukrajina mají náročný proces náboru nových zaměstnanců zprůhlednit a urychlit.

Získaní zaměstnanci se stávají zaměstnanci kmenovými a mají stejné podmínky jako Češi. Což se týká zejména mezd. Odborníci odhadují, že zájem o zaměstnance z Ukrajiny bude v dlouhodobém horizontu ještě zesilovat. Výše citované zdvojnásobení ročních kvót je tak v současné chvíli v jednání.

K tomu se přiklání i Hospodářská komora, která chce v tomto směru vyvinout nátlak na vládu. Zároveň její zástupci zdůrazňují, že Ukrajinci rozhodně Čechům práci neberou a zaručeně nijak neohrožují jejich mzdovou úroveň. Nejedná se o import levné pracovní síly.

Často kladené dotazy